Proč je komunikace důležitá?
Velký zemědělský podnik v regionu nikdy není neviditelný. Hospodaří na stovkách či tisících hektarů, což často zahrnuje katastry několika obcí, které jsou domovem tisíců lidí. Pokud s nimi nekomunikuje, vzniká informační vakuum, které lidé vyplní domněnkami. Je to bohužel často vidět v dnešních médiích a na sociálních sítích, kde naše zemědělství nezřídka bývá líčeno negativně. Moderní PR pro zemědělský podnik není jen záležitostí reklamy, ale hlavně vytvoření pověsti jako respektovaného člena komunit v lokalitách, kde hospodaří.
Vztahy s komunitou mohou mít přímý dopad na ekonomiku podniku. Stabilní vztah s vlastníky půdy je klíčový. Pokud by lidé obecně vnímali zemědělský podnik jen jako cizí podnikatelský subjekt, mohli by půdu pronajmout někomu jinému. Dobré jméno a partnerství usnadňuje povolovací procesy např. ve stavebních záměrech obcí, které dnes ani na venkově není jednoduché prosadit. Navíc funguje jako krizový štít. Pokud se stane nehoda (únik močůvky, splavení půdy, prach, bláto), komunita, která vás zná a váží si vás, reaguje s větším pochopením a pomůže. Anonymnímu podniku to „osolí“ stížností na inspekci životního prostředí a nikdo se ho nezastane. V neposlední řadě je tu problém se zaměstnanci v zemědělství. V době nedostatku pracovníků chtějí lidé pracovat tam, kde se na firmu v hospodě nenadává, ale mluví se o ní s úctou. Proto zemědělské podniky aktivně pracují na své pověsti, oslovují obce a komunity a pomáhají jim v rámci možností, podporují zájmové spolky a rozhodně se snaží ke svému okolí přistupovat aktivně a partnersky.
Budoucnost začíná u dětí: školy a osvěta
Generační propast mezi moderním zemědělstvím a veřejností je obrovská. Dnešní děti často netuší, že mléko není průmyslový polotovar z továrny, ale produkt biologického procesu. Řada zemědělských podniků proto zve školní děti i veřejnost k sobě na návštěvu. Nebudují tak jen partnerství a pochopení, ale vlastně si tak podchycují i své budoucí zaměstnance a zapojují obyvatele, kteří budou rozumět potřebám venkova.
Zemědělský svaz ČR – ÚO Hradec Králové a ÚO Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji pomáhá s výchovou nové generace projektem Poznávej s námi zemědělství v rámci něhož přímo navštěvuje školy a seznamuje děti se zemědělstvím v kraji. Zemědělské podniky ale často v obcích spolupracují se školami sami. Mohou „sponzorovat“ školní pozemek, vysázet a vyset na něm několik polních plodin a několikrát za sezónu vysvětlit dětem „jak se to pěstuje“. Exkurze v zemědělském podniku rozhodně nebývají jen nudným výkladem. Děti si mohou pod dohledem sednout do kabiny moderního traktoru s GPS navigací, zjistí že zemědělství je dnes high-tech obor, nikoliv jen práce s vidlemi. Když si dítě domů přinese zážitek, že „pohladilo tele“ nebo vidělo, jak robot dojí krávy přímo v jejich obci, změní to často pohled celé rodiny na zemědělský podnik. Rodiče totiž naslouchají svým dětem víc než tiskovým zprávám. Pokud škola požádá o exkurzi v zemědělském podniku, jistě nikde nezůstane bez odezvy.
Otevřené brány: Dny otevřených dveří a polní dny pro laiky
Přestože není vždy jednoduché pustit si cizí lidi do zemědělských areálů kvůli obavám ze zavlečení nákaz do chovů nebo z obav o bezpečnost návštěvníků, konají se pravidelně v mnoha zemědělských podnicích dny otevřených dveří, často i v podobě malých rodinných festivalů. Vždy lze vytvořit bezpečnou prohlídkovou trasu, kde lidé uvidí techniku v klidu, ne jen v prachu za plotem, a budou se moci zblízka podívat i na zvířata.
V případě pořádání polních dnů pro veřejnost se zase lidé mohou seznámit s tím, jak je to s obávanými postřiky, proč jsou nezbytné, a že díky moderním postřikovačům vybaveným GPS a přesným dávkováním, na které se mohou i podívat, se aplikuje mnohem méně látek než před deseti lety a navíc naprosto cíleně, mohou se obavy rozptýlit. Často jsou na takovém polním dnu přítomni i další dodavatelé techniky, provozovatelé dronů, lidé si mohou odnést různé výrobky, potraviny nebo modely zemědělských strojů. Někde můžete narazit i na edukační stezku v obilí a jiných plodinách – cedule, které vysvětlují, co na poli roste a k čemu se to používá. Lidé pak přestávají pole vnímat jako nepřístupnou výrobní plochu a začnou jej brát jako přátelskou součást krajiny, která je živá a je nutné se o ni starat.
Cesta k srdci vede přes žaludek: ochutnávky a prodej ze dvora
Lidé rádi ochutnají potravinářské výrobky pocházející z jejich obce nebo blízkého regionu. Proto někteří zemědělci, ať už ve vlastním provozu nebo ve spolupráci s externím zpracovatelem pravidelně nabízí svou produkci ve finální podobě. Balíčky masa z vlastní živočišné výroby zpracované na smluvní porážce za výhodnou cenu. Mléko zpracované ve smluvní malé mlékárně s rozvážkou až do domu. Balíčky máku, kmínu, slunečnice atd. To je pro lidi atraktivní a upevní to vztah komunity k místnímu zemědělství a regionální produkci. Mnohé podniky provozují i své malé prodejny.
Slovo má váhu: Tištěné materiály, noviny a rozhlas
V éře digitálního šumu moderní zemědělské podniky vědí, že tištěné slovo v poštovní schránce má stále svou váhu – zejména u starší generace, ze které často pocházejí vlastníci půdy. Některé z nich pravidelně vydávají čtvrtletní či pololetní zpravodaje, ve kterých informují o dění v hospodářství: o setí, sklizni i o opatřeních proti suchu a prašnosti. Představují v nich novou techniku a ukazují, jak nové stáje přispívají k pohodě zvířat i pracovníků. Klíčovou roli v jejich komunikaci hrají kvalitní fotografie přímo z provozu.
Zemědělské podniky nezapomínají na místní média. Regionální deníky a obecní rozhlas jsou pro ně důležitější než celostátní televize. Pokud plánují velký přesun techniky nebo aplikaci hnojiv, dávají o tom vědět předem do rozhlasu s vysvětlením důležitosti pro úrodu. Nebojí se mluvit s novináři a aktivně redaktorům nabízejí rozhovory se svými odborníky o stavu krajiny v okolí obcí. Stávají se pro místní novináře přirozenou autoritou, které redakce volají, když potřebují vědět něco o přírodě a polích. Takto aktivně ovlivňují veřejné mínění.
Digitální výkladní skříň: Sociální sítě
Sociální sítě už pro mnohé zemědělce nejsou strašákem. Vnímají je jako prostor, kde se veřejné mínění tvoří nejrychleji. Jsou přítomni ve facebookových skupinách svých obcí, kde díky tomu mohou pohotově reagovat na případné dezinformace. Pro tuto práci často využívají šikovné mladé zaměstnance, kteří pravidelně fotí dění v podniku, upozorňují na polní práce, představují techniku a vytvářejí pozvánky na akce.
Weby nejsou jen strohým výpisem údajů. Obsahují sekce s aktualitami a upozorněními pro obce, kde lidé najdou čerstvé informace a kontakty. Na webové stránky umísťují atraktivní fotografie a videa moderní techniky v akci, detaily rašící pšenice nebo záběry z chovů – věci, které veřejnost fascinují. Ukazují, že za volanty velkých strojů sedí konkrétní lidé z jejich vesnice. Právě tento lidský rozměr je to, co podniky využívají k tomu, aby byly ve svém regionu oblíbené.
Moderní zemědělské podniky dnes budují svou pověst jako respektovaní sousedé a otevření partneři svých komunit. Aktivní komunikace je pro ně klíčová, neboť zabraňuje vzniku informačního vakua, upevňuje vztahy s vlastníky půdy a usnadňuje řešení krizových situací v obci. Podniky propojují generace skrze exkurze pro školy, dny otevřených dveří a edukační stezky, čímž vyvracejí mýty o zemědělství a ukazují jeho technologickou vyspělost. Svou transparentnost podporují osobní účastí na místních akcích, prodejem regionálních produktů i aktivitou na sociálních sítích a v lokálních médiích. Tento lidský rozměr a otevřenost jsou základem pro stabilitu podnikání i spokojenost obyvatel venkova. Právě díky tomuto vzájemnému pochopení a spolupráci se daří udržovat naši krajinu živou a prosperující, protože zemědělství je srdcem venkova a jeho výsledky jsou naprosto nezbytné pro každého z nás!
Ing. Václav Jirka,
