Jak být se včelaři v souladu?

Česká republika stále patří ke včelařským velmocem. Na jejím území je chováno kolem 600 000 včelstev u cca 50 000 včelařů, čímž se řadíme na jedno z prvních míst v Evropě. Nějaké včely a včelaře tak najdete téměř v každé obci a v doletové vzdálenosti skoro od každého pozemku. Kontaktům se včelaři se tak zcela jistě nevyhnete. Na druhou stranu včely jsou součástí zemědělství a potřebujeme je ve velké míře pro zajištění dobrých pěstitelských výsledků. Ohleduplnost je tedy na místě nejen kvůli využití včel pro výnos, ale i pro ochranu přírody a zachování dobrých vztahů s veřejností.

V posledních letech otrav včelstev ubývá, ať už díky školením a osvětě nebo omezení nabídky pro včely nebezpečných přípravků. Pokud již dojde k poškození včel, jde to nejčastěji na vrub technologické nekázně při aplikaci, nedodržení etikety či snahy si něco usnadnit.

Ochrana včel při ošetřování rostlin. Zásady ochrany včel a dalších necílových organismů při aplikaci POR stanovuje Zákon o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb. v platném znění, a vyhláška č. 327/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 428/2017 Sb., jejichž ustanovení se také promítají do etikety přípravků, kde je nutno si najít informace o vztahu ke včelám u každého konkrétního přípravku zvlášť.

Dle ochrany včel při aplikacích je přípravek zařazen do jedné ze tří kategorií:

• přípravek nevyžaduje klasifikaci z hlediska ochrany včel
• přípravky pro včely nebezpečné
• přípravky pro včely zvláště nebezpečné

Bohužel i přípravek tzv. „neklasifikovaný“ může včelu při přímém zásahu zahubit. To dokáže i obyčejné olejové smáčedlo, které jí ucpe vzdušnice. Proto je namístě ohleduplnost při každé aplikaci, zejména pokud porost kvete nebo mohou být včely na jiných kvetoucích rostlinách v porostu, např. plevele. Klasifikace je podmíněná dalšími faktory, a tak je potřeba vycházet ze zdravého rozumu a přírodních a fyzikálních zákonitostí a problémům raději předcházet. Tedy etiketa přípravku je základ a je potřeba ji vždy prostudovat, a to opakovaně i z důvodu možných jejích změn! Z důvodů praktických je tak lepší každý kvetoucí porost raději, ať už čímkoliv, ošetřovat v době mimo letovou aktivitu včel.

Oznamovací povinnost. O oznamovací povinnosti se dříve velmi diskutovalo a prakticky ji zjednodušila evidence včelařských stanovišť v LPIS a možnost hromadného rozeslání oznámení včelařům. Profesionální uživatel přípravků na ochranu rostlin nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro včely se musí nejprve seznámit s výskytem včelstev prostřednictvím evidence hospodářství k tomu určené a informovat chovatele v okolí 2 km od ošetřovaného pozemku 48 h před aplikací. Na obecních úřadech již informace o umístění včelstev nezjistíte. Evidenci včelstev nyní ze zákona vede pouze Českomoravská společnost chovatelů, a.s. a aktualizuje se vždy k 15. září, což by se mělo promítnout v rámci LPIS. Tento přehled doporučuji kombinovat s osobní znalostí včelařů nebo kontaktem s místními organizacemi Českého svazu včelařů, z.s. Někteří chovatelé z neznalosti nemusí mít svá včelstva evidovaná, nebo třeba nemají e-mail. Je to sice porušení povinností z jejich strany, ale předejdete tím sousedským tahanicím na venkově. Pokud je přípravek aplikován službou, pak má oznamovací povinnost vlastník nebo uživatel pozemku.

Co dále dodržovat:

- přípravky zvláště nebezpečné pro včely se nesmí do kvetoucích porostů aplikovat vůbec

- přípravky nebezpečné pro včely se smí aplikovat až po skončení denního letu včel, a to hodinu po západu Slunce. Před tímto okamžikem se smí aplikovat pouze, pokud je teplota vzduchu  + 12 °C a nižší. Osobně však doporučuji jít až k  + 8 °C. Zvláště pokud svítí Sluníčko, tak včely mohou i tak létat.

- směsi s DAM se automaticky posunují o třídu nebezpečnosti výše, právě tak jako v etiketě výslovně neuvedené směsi přípravků. Směsi přípravků spolu, směsi přípravků s hnojivy nebo pomocnými prostředky se smí na tomtéž pozemku aplikovat s minimálně 12 h odstupem.

- v rámci předběžné opatrnosti a vlastního klidu doporučuji ve vegetační sezóně i insekticidy tzv. „neklasifikované“ rozhodně aplikovat v kvetoucích porostech až po skončení letu včel.

- v žádném případě nepoužívejte insekticidy s opožděným reziduálním účinkem v období, kdy by se mohly vyskytovat včely venku v přírodě!

Co vše je kvetoucí porost. Tady je potřeba dávat pozor. Za prvé musíme brát v potaz nejen to, zda kvete hlavní kulturní plodina, ale i plevele, byliny a keře na okrajích pozemků, či stromy a lesy v okolí pozemků a sousední kultury, kam by se mohl postřik dostat úletem a zajistit dostatečnou distanční vzdálenost. Pokud již hlavní ošetřovaná plodina nekvete, je třeba se přesvědčit, zda v podrostu nebo na okrajích nekvetou plevele. A tady je striktně stanoveno prům. 2 kvetoucí rostliny na 1 m². Zjišťuje se to v pásech 1 m širokých a 100 m dlouhých, na plochách do 10 ha na 5 místech, nad 10 ha na 10 místech. Další záludností je, že porost nemusí kvést a přesto je navštěvován včelami, protože se na něm vyskytuje medovice nebo mimokvětní nektar. Zde půjde převážně o keře a stromy, ty ale přesto v bezprostřední blízkosti porostů mohou být. Zkrátka a dobře, zvláště nebezpečné přípravky, či takto vzniknuvší směsi, je vhodné používat v období květu rostlin (tedy po většinu vegetační sezóny) opravdu jen a jen výjimečně v krizových a skutečně záchranných situacích na poli a ve vlastním zájmu dodržet veškerou informační povinnost. Nebezpečné přípravky taktéž, ale lze je aplikovat ve večerních hodinách, kdy včely nelétají, avšak také platí informační povinnost. Navíc je dobré se o nepřítomnosti včel v porostu nejprve skutečně přesvědčit. Výše uvedená opatření se týkají i výsevu osiv nebo sázení sadby ošetřené přípravkem (mořidlem), který je označen jako nebezpečný nebo zvláště nebezpečný pro včely. Další přísná opatření se týkají letecké aplikace přípravků na ochranu rostlin. Ta je však dnes možná jen na výjimku a vůči včelařům a obecním úřadům podléhá další informační povinnosti.

Co dělat v případě otravy včelstev? Pokud je vám ohlášena otrava včelstev s podezřením na příčinu v ochraně rostlin, je potřeba zajistit co nejrychlejší příjezd příslušných pracovníků Krajské veterinární správy. Neprodleně by měly být odebrány vzorky min. 500 jedinců uhynulých včel a 200 g ošetřených rostlin udávaných jako zdroj otravy a ty uchovávat při teplotě – 18 °C a méně a neprodleně je dopravit k vyšetření do laboratoře, kterou si určí úřední veterinář. Taktéž je třeba zjistit, zda včelař úhyn nahlásil bezprostředně, nebo jej hlásí již se zpožděním, až když přijel třeba po několika dnech ke včelám. To vše může hrát svou následnou roli při dokazování škody.

Shrnutí

• počítejte v podstatě s tím, že včely jsou v ČR v blízkosti každého pozemku
• poznejte pokud možno „své“ včelaře osobně
• přípravky nebezpečné a zvláště nebezpečné aplikujte opravdu jen ve výjimečných až kritických případech
• i neklasifikované přípravky v době květu raději aplikujte až večer
• nepoužívejte insekticidy s opožděným účinkem
• nezapomeňte, že kvést mohou i plevele nebo další rostliny v okolí ošetřovaného pozemku
• dávejte pozor též na úlet mořidel při setí
• na keřích a stromech kolem pole může být medovice, i když už „nic nekvete“
• považujte včely a včelaře za své hospodářské partnery
• předcházejte nedorozuměním preventivním budováním přátelských vztahů se včelaři, sponzorováním jejich spolků, nabídkou míst pro umístění včelstev apod.
• vzniknuvší problémy řešte dle litery zákona, ale citlivě a s přihlédnutím k místní situaci a zachování přátelských vztahů s veřejností
• začněte sami včelařit

Pokud byste byli nuceni řešit nějaký problém se včelaři, tak se na mě můžete obrátit o radu či zprostředkování.

Důležité kontakty:

Ing. Václav Jirka