DRONY
Drony a satelity v zemědělství
Dálkový průzkum Země, ale i země s malým z, nabývá v posledních letech znovu na oblíbenosti. Jednak se snižují ceny dronů a jejich senzorů a v satelitní technologii máme již k dispozici každodenní četnost snímků povrchu Země v různém spektru.
Druhou, významnější částí, je pak dostupnost, kvalita a uživatelská přívětivost softwaru, který dokáže data získaná ze satelitů nebo dronů zpracovat, ale zejména interpretovat, tedy převést na výstupy v podobě variabilních aplikačních map. V této oblasti se velmi rozšiřuje nabídka SW od nejrůznějších firem, je však třeba dávat pozor, zda nabízené výstupy jsou relevantní a dávají-li smysl z agronomického hlediska. Také je velmi důležité, aby uživatel měl možnost výstupy upravit, bude-li mít takový zájem.
|
Při výběru SW je potřeba dávat pozor, zda výstupy dávají smysl z agronomického hlediska a má-li uživatel možnost si je sám upravit. |
Satelitní snímky každý den
Satelitní snímky Vašich polí již můžete získávat každodenně, což umožňuje lépe vybrat vhodný snímek pro zpracování na aplikační výstup, kde např. nepřekáží oblačnost. Většinou jde o placenou prémiovou službu. Bezplatné bývají snímky s frekvencí dvou až tří týdně, mívají také menší rozlišení. Snímky většinou získáte automaticky v rámci SW, který používáte ke zpracování.
Drony pro podrobný monitoring porostů
Cena dronů se postupně snižuje a pro zemědělskou práci použitelný dron s multispektrální kamerou dnes pořídíte do 100 000 Kč. Kvůli operativnosti v zemědělství je nejvhodnější mít v podniku vlastní dron, abyste si mohli snímky nalétat kdykoliv a ihned přistoupit k aplikaci podle map. Čekání na službu nemusí být v rychlé vegetační sezóně dostačující. Dron je vhodné objednat u profesionálního dodavatele, kde je součástí dodávky zaškolení a pomoc s registrací a samozřejmě další podpora a servis. Výběr velikosti a zejména letová kapacity dronu se odvíjí především od plochy, kterou chcete nalétávat a od výšky letu, z jaké chcete snímat porost (čím níže, tím podrobněji, ale i pomaleji). Ovládání je dnes snadné a po zadání hranic pozemku dron létá vesměs automaticky a následně přistane na výchozím místě.
Variabilní mapy pro aplikaci N
Můžete vytvořit aktuálně ze satelitních snímků nebo z dronu s multispektrální kamerou. Nastavíte si zóny a dávky a připravíte variabilní mapu pro aplikaci ve fázích produkčního nebo kvalitativního přihnojení. Důležitým kritériem při výběru SW rovněž je, aby umožňoval export aplikační mapy do Vašeho rozmetadla nebo postřikovače a aby dodavatelská firma uměla ověřit správnost aplikace podle map!
Výnosový potenciál pozemků otvírá oči agronomům
Ze série historických satelitních snímků můžete získat mapy výnosových potenciálů pozemků, které vypovídají o úrodnosti podrobně na jednotlivých částech pozemků. Pokud si dosadíte do jednotlivých zón například finanční výnosy z polí, můžete zjistit, které části pozemků nikdy nedaly zisk nebo naopak, která pole jsou extrémně výnosná. A s tím můžete dále pracovat a v podstatě velmi významně změnit efektivitu využití polí. Nevýnosné části zatravnit nebo zalesnit, využít dotace na biodiverzitu nebo udělat zatravněné souvratě a narovnat je. Naopak z mapy výnosového potenciálu udělat podkladové mapy pro variabilní hnojení a zvýšit jeho efektivitu. Výnosový potenciál je nedoceněná věc, která může přinést významné zvýšení zisku zemědělského podniku.
Variabilní aplikace herbicidů
Je nejefektivnějším výstupem použití dronů. Má svůj význam nejen při úspoře aplikace postřiků až v desítkách procent, ale také v omezení fytotoxicity, kdy nezasažená a chemií nestresovaná část kulturního porostu může přinést vyšší výnos. O přínosech pro životní prostředí nemluvě. Běžná je dnes detekce „zelená na hnědé“, to znamená, že detekujete vzešlá ohniska plevelů na připravené půdě nebo na strništi a vytvoříte si podle svých požadavků aplikační mapu pro postřikovač. Stříkáte jen tam, kde jsou plevele.
Ten nejlepší AI software dostupný v ČR již ale pracuje i s detekcí „zelená v zeleném“, tedy můžete si pro konkrétní již vzešlý porost systém snadno „vytrénovat“ na detekci ohnisek vzešlých plevelů např. při jarních opravách podzimnímu ošetření uniklých plevelů. Tady se pak plně projeví úspory a omezení fytotoxicity pro lepší výnos.
Poslední novinkou softwaru Cultiwise je také možnost trénování SW pro detekci plevelů v porostu. Na snímku porostu ve vysokém rozlišení označíte několik obdélníků, kde Vám software označí zvlášť plevele a zvlášť pěstované rostliny. Vy si zkontrolujete správnost a software pak extrapoluje výběr na celý pozemek a máte tak označené plevele pro vytvoření aplikační mapy, pokud se to samozřejmě vyplatí – jsou vidět výrazná ohniska apod.
Detekce aktivních nor hraboše polního
Jednou z nejnovějších aplikací skutečně špičkových agronomických softwarů je detekce aktivních nor hraboše polního, na jejímž základě vytvoříte mapu pro přesnou aplikaci rodenticidů. Prozatím asi jako pomůcku pro manuální pracovníky. Budoucností je však přesná automatická aplikace přípravků do nor např. pomocí aplikačních dronů, což by bylo významné usnadnění práce, kterému však zatím brání legislativa o letecké aplikaci.
Počítání jedinců v porostu
Efektivní využití dronů je při inventarizaci porostů počítáním vzešlých jedinců, což může přinést agronomickou představu o budoucích nákladech na vedení porostu a předpokládaném výnosu. Běžné to je zejména při pěstování cukrovky nebo v bramborářství a zelinářství. Skenování a vyhodnocení počtu jedinců je pro drony a software hračkou, přitom pro agronoma důležitým výstupem.
Termokamera a její využití
Dron s termokamerou je rovněž dnes již dostupnou investicí. Známé, žádané a prezentovatelné je jejich využití při jarní sklizni pícnin a záchraně srnčat a jiných živočichů, kdy Vám jejich nasazení téměř jistě přinese plusové body u komunit. Pracuje se také na detekci poškození porostů chorobami a škůdci, kdy se nachází spojitost s teplotou napadených lokalit v porostu. To by mohlo přinést další úspory při variabilním ošetření částí porostu, kde napadení teprve začíná.
Aplikační drony – v současnosti jsou na trhu aplikační drony vybavené nádrží a tryskami pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin a speciálek nebo aplikačním zařízením pro granulovaná hnojiva či jiné přípravky. Za jejich výhody se považuje to, že nepojíždíme půdu, dále efekt proudu vzduchu od vrtulí, který rozevře porost a vžene postřikovou kapalinu i na nižší patra listů, díky čemuž lze používat menší množství aplikační vody.
Jejich výkonnost je však omezena kapacitou nádrže a výdrží baterií, což znamená častější plnění a výměnu baterií s nutným návratem, přistáním a opětovným vzletem dronu. Nicméně i na to jsou dnes výrobci připraveni a nabízí celé mobilní dokovací stanice, kde je nádrž na postřikovou kapalinu s dávkovací pistolí i agregát pro dobíjení baterií, čímž se nasazení dronů usnadňuje.
Osobně si myslím, že využití aplikačních dronů by bylo v tuto chvíli výhodné hlavně pro lokální aplikace při regulaci porostů v nepřístupných místech nebo likvidaci méně frekventovaných ohnisek plevelů v porostech, kdy se nevyplatí vyslat na pole velkou techniku. Nebo naopak bodová aplikace rodenticidů do aktivních nor hraboše dle mapy vytvořené jiným dronem. Ošetření dronem je také z důvodu technologie zcela plošné, přičemž nejnovějším trendem jsou dnes spíše bodové aplikace na jednotlivé rostliny, kde se dosahuje vysokých úspor postřiků i z nezasažení půdy agrochemií.
Vývoj však pokračuje a jistě bychom si dovedli představit flotilu automatických dronů, které budou bez pojíždění půdy technikou ošetřovat porosty, kde se bodová aplikace nedá příliš uplatnit. Tedy například fungicidy v obilninách apod. Tam trend rovněž směřuje. Je však na místě užití podmiňovacího způsobu v tomto odstavci, neboť letecká aplikace pesticidů je v tuto chvíli u nás obecně a možná je jen na výjimku ÚKZÚZ, takže si musíme nejprve počkat na možný legislativní posun v této oblasti zájmu.
Foto Cultiwise, DJI
Ing. Václav Jirka
vaclav.jirka@lfc.cz
